Pochlubil se také „chytrou“ kontrolou pravopisu, která bere v úvahu kontext. Programátor Googlu to uvedl zhruba takto:

Nástroje pro kontrolu pravopisu, jak je známe, kontrolují slova vůči slovníku a v případě, že je ve slovníku najdou, považují je za napsané správně. To může být ale problém, pokud je slovo napsáno v daném kontextu chybně, ovšem shodou okolností se ve slovníku nachází, byť s jiným významem.

Jako příklad uvedl větu „Can I have some been soup?“ – viz screenshot níže. V ní je překlep „been“ (byl), správně má být „bean“ (fazolová). Nástroj pro kontrolu pravopisu správně navrhuje nahradit „been“ za „bean“.

Programátor pak ještě doplňuje, že to jejich slavné „bean soup demo“ a že chytrá kontrola pravopisu je založena na gigantickém jazykovém modelu, který Google vybudoval na základě internetu.

Co k tomu dodat? Snad jen to, že ta prezentace i demo je opravdu povedené, ALE když si necháte zkontrolovat větu „Can I have some been soup?“ tím nejběžnějším pravopisným nástrojem v MS Wordu, tak vám to taky označí „been“ jako chybu a místo toho navrhne „bean“.

Dobrá zpráva je, že pravopisné nástroje již nejsou úplně primitivní, tentokrát ale Google nebyl první… No a když jsme u toho, já bych docela uvítal aspoň tu nejprimitivnější kontrolu pravopis ve Wordpressu, v němž píšu tento příspěvek.

Bylo zjištěno, že skupina pracující na červeném pozadí věnovala větší pozornost detailu, což se projevilo tím, že její účastníci měli lepší výsledky při úlohách týkajících se pravopisu, interpunkce, ale i v paměťových testech.

Naopak „modrá“ skupina měla lepší výsledky v úkolech, které vyžadovaly tvořivost a představivost.

Výsledkem studie je mj. doporučení pro výrobce softwaru použít červené pozadí pro úlohy, kdy se od uživatele očekává, že bude věnovat pozornost detailu a maximálně se soustředit, tedy například pro korektury či překlady textů.

Crowdsourcing je označení alternativního přístupu k zajištění služeb. Místo jejich zadání komerčnímu dodavateli se obrátíte na vaši komunitu uživatelů, kteří nezištně pomohou daný úkol vyřešit.

Nejedná se jen o teorii, tento přístup funguje v praxi a mezi nejproslulejší případy patří bezesporu Wikipedia. Velmi zajímavý a rovněž úspěšný byl také projekt britského deníku Guardian, který zprovoznil aplikaci, s jejíž pomocí 20 tisíc participujících čtenářů procházelo 700 tisíc účtenek proplacených členům britského parlamentu a hledali v nich (a skutečně i našli) nesrovnalosti či podezřelé výdaje.

Crowdsourcing lze využít i pro překlady. Tedy za předpokladu, že zadavatel překladu má rozsálou bázi uživatelů ochotných participovat. Známé jsou například crowdsourcingové lokalizační projekty sociálních sítí – například hi5 nebo Facebook, které si nechaly internetové rozhraní přeložit od svých uživatelů.

Inspirovat se nechal i LinkedIn a nedávno rozeslal svým uživatelům žádost o zapojení se do projektu lokalizace. U některých ovšem narazil, a to zejména u profesionálních překladatelů, kteří mimochodem LinkedIn také využívají a byli výzvou LinkedIn osloveni. Ohradili se proti tomu poskytovat své služby zdarma komerčnímu subjektu, který má navíc sloužit k rozvoji profesionální kariéra svých uživatelů. A ptají se, jak jim LinkedIn pomáhá rozvíjet business, když po nich chce překlady zdarma…

The Times (12.10.2009): „Česká vláda dnes mimořádně zasedá, aby zvážila, jak přimět tvrdohlavého prezidenta podepsat Lisabonskou smlouvu – pod silným tlakem Paříže a Berlína s požadavkem dokončit ratifikaci co nejdříve.“

Financial Times (7.10.2009) „Lídři Evropské unie se ve středu (7.10.) jasně vyjádřili, že se nenechají vydírat tím, že Václav Klaus bude nadále oddalovat podpis Lisabonské smlouvy.“

Frankfurter Rundschau (11.10.2009) uvádí tento titulek: „Václav Klaus sám doma. Již pouze Česká republika blokuje Lisabonskou smlouvu.“

Tagesschau (10.10.2009) v komentáři píše: „Nyní Klaus konečně přiznal barvu: nepřítelem jsou Němci. Miliony dřívějších vyhnanců by se mohli – podle jakéhosi absurdního scénáře – vrátit a požadovat navrácení toho, co jim bylo na základě Benešových dekretů zabaveno. Naštěstí je jen málo lidí, kteří tento scénář Klausovi a jeho věrným „zbaští“. To je dobrá zpráva. Horší zpráva je, že Evropská unie má teď vážný důvod k obavám z dalšího vývoje.“

Rakouský Standard poznamenává (11.10.2009): „Černý Petr má jméno Klaus. Český prezident staví svou zemi do neudržitelné pozice odporu.“

Zatímco někteří stále ještě váhají, zda pandemie mexické chřipky je pouhá mediální bublina či něco víc, řada firem neváhá a přijímá konkrétní preventivní opatření. Celá řada – zejména globálních společností – zavádí směrnice, jejichž smyslem je co nejvíce omezit případné dopady chřipkové epidemie na jejich provoz.

Ať už se jedná o úplně nové směrnice nebo o úpravu tzv. business continuity plánů, opatření jsou docela propracována a nic není ponecháno náhodě. Pokud bychom to měli zobecnit, jde zejména o následující:

• jmenování koordinátora pro prevenci chřipkové epidemie, případně skupiny osob ve formě řídícího výboru
• zřízení horké linky pro vyřizování dotazů zaměstnanců ohledně chřipkového onemocnění
• povinnost ihned telefonicky (nikoli osobně) ohlásit a konzultovat příznaky chřipky určenému pracovníkovi (může být i závodní lékař)
• v případě výskytu příslušných symptomů co nejdříve opustit pracoviště vzhledem k hrozícímu nebezpečí šíření infekce
• do zaměstnání necestovat hromadnými dopravními prostředky, ale osobním autem, na kole či pěšky
• vybavení co největšího počtu administrativních zaměstnanců technickými prostředky pro práci z domova
• …

Brzy se budeme moci přesvědčit, zda se v případě těchto preventivních opatření jednalo o planý poplach či rozumná opatření přijatá v pravý čas.

Já tipuju, že chřipka skutečně udeří.

Nově převzaté slovo z němčiny, které by čeští puristé převedli nejspíš na krátkopráce se rovnou skloňuje a navíc obsahuje „Arbeit“ – kdo při tom nepomyslí na „Arbeit macht frei“? Zde jsme ovšem v úplně jiném kontextu, jedná se o inovativní koncept zkráceného pracovního týdne, který má zmírnit dopady současné hospodářské krize.

Na množství převzatých slov z angličtiny jsme si začali zvykat – chtě nechtě. Ať už jde o oblast internetu a s tím spojených technologií, financí, sportu apod. Někteří tomu už zcela propadli: „kde stórujete ty dokumenty“? položil nám dotaz jeden náš zákazník – čímž se chtěl samozřejmě otázat na to, kde ukládáme dokumenty.

O němčině se rozhodně nedá říci, že zdatně sekunduje angličtině v počtu převzatých slov do češtiny. Kurzarbeit se všemi svými současnými i historickými konotacemi ale vydá za tucet importovaných pojmů z angličtiny.

Pravopis je standardně nastaven především na češtinu, angličtinu, němčinu, slovník pro „neobvyklé“ jazyky jako jsou lotyština, ukrajinština, řečtina a mnoho dalších je třeba si nainstalovat zvlášť.
Slovní zásoba automatické kontroly v základu není dokonalá. Pokud například pracujete v oboru se specifickou terminologií, nezapomeňte při kontrole správně užitá slova přidat do slovníku. Vyhnete se tak označení běžných slov jako „retailového“, „manager“ apod. při každé kontrole. Postupem času lze slovník zvětšit tak, že skutečně označuje jen skutečné chyby.
Nelze se rozčilovat ani nad častým zeleným podtržením u českého dvojitého zvratného „se“ („Dbejte na to, jak se se svým obchodním partnerem loučíte.“) Jak je uvedeno výše, při psaní textu se často stane, že svou práci například přerušíte a při navázání zdvojíte slova.

Aby vám slovník při kontrole textu nepřeskakoval (např. celý tetx je v češtině, ale jeden odstavec se může automaticky detekovat jako anglický a označí pak každé slovo), před kontrolou proveďte jednoduchou operaci: Ctrl + A (označíte všechen text) a vlevo dole na liště nastavte jazyk slovníku.

V neposlední řadě – není nic špatného na tom, když si svůj text po sobě přečtete – naopak! Můžete zjistit, že slovo, které má několik synonym zbytečně často používáte v jednom tvaru nebo že text působí uměle.

A pokud zadáváte text k překladu, pamatujte, že čím je lepší originál, tím je lepší překlad! Z nesrozumitelného textu plného pravopisných chyb lze jen málokdy vykouzlit kvalitní překlad. Proto s kontrolou pravopisu nikdy nešetřete.

Horší (a asi i těžší) je to s překladem nejrůznějších nových pojmů, které s rozvojem internetu vznikají jako houby po dešti. Například anglické „tag„, které se buď nepřekládá a pokud ano, pak jako „štítek“ nebo „nálepka“ a aby toho nebylo málo lingvisté tomu odborně říkají „značka“ – dokonce používají i odvozené sloveso „označkovat soubor“

K lokalizaci existují různé přístupy – někteří provozovatelé sociálních sítí, např. Facebook, do překladu zapojili svou komunitu, což je praktické – jednak se tím tak trochu zbaví odpovědnosti za možná problematický výsledek a navíc určitě ušetří.

Mě dnes zaujala hláška prohlížeče Google Chrome, když nemohl najít na webu požadovanou adresu:

„Jejda. Tento odkaz je pravděpodobně nefunkční.“

Asi jde o překlad anglického „Oops“? V každém případě navozuje komickou představu, jak nějaký dědeček nebo babička zadá do prohlížeče url, požadovaná stránka ovšem neexistuje a dotyčný na celou setnici zvolá „Jejda! Ta stránka nende…“

Napadá někoho vhodnější český ekvivalent pro „Oops“?

V každém případě stojí za pozornost výše zmíněný článek publikovaný na serveru Big Men On Content . Je zde v kostce shrnuta akviziční strategie firmy SDL, která de facto místo souboje s konkurenty zvolila variantu jejich pohlcení, čímž se stala bez přehánění Microsoftem v oblasti softwarových nástrojů pro překladatele.

Ještě dodám, že jsem měl i osobní zkušenost s Idiom Technologies v době, kdy jsme v Českých překladech zvažovali doplnění našeho portfolia CAT softwaru o další zajímavé přírůstky. Bohužel jsme se strefili právě do období začátku roku 2008, kdy Idiom začal přecházet pod SDL a nebylo jednoduché se s touto firmou nějak efektivně domluvit. V každém případě jsme provedli poměrně rozsáhlé technické testy World Serveru (stěžejní produkt tehdejšího Idiomu) – jedná se o robustní systém, který lze navíc velmi dobře integrovat s dalšími softwarovými nástroji, které na překladatelský proces navazují. Bude zajímavé pozorovat, jak se bude technologie Idiomu rozvíjet v rámci SDL.

Language Weaver je mladý, ale velmi agilní poskytovatel strojového překladu vyvíjející svá řešení (podobně jako Google Translate) na bázi statistického přístupu.

V tiskové zprávě Language Weaver uvádí několik příkladů řešení/zákazníků z komerčního sektoru a také hlavní produktové milníky realizované v minulém roce:

- řešení strojového překladu pro komerční sektor (péče o zákazníky, business intelligence, web content)

- podpora 20 jazykových párů

- noví partneři a zákazníci

Uvidíme, jaké výsledky za rok 2008 vykáže úhlavní konkurent LW, kterým je SYSTRAN. Ten prozatím za třetí kvartál rok minulého roku vykazuje víceméně stagnaci.